Strom svobody scypnul, kmen kdosik spalil a pamatečni cedulku ukradnul...

Před rokem sem napsal blok "Strom svobody scypnul".

Byl to taky smutny přiběh o tym, jak den za dnem přichazame o kusek svobody, ani si teho nevšimame.

Tady je kusek teho veseleho textu:"Na podzim osumdesateho devateho roku aji k nam z rozhodnuti sudruha Andropova a UV KSSS dorazila svoboda. Bylo to hezke. Lidi naraz mohli hrat muziku a zpivat bez svoleni přezkušovacich komisi, kdo uměl čist, tak si mohl čist co chtěl a kdo chtěl cestovat, tak naraz mohl aji bez devizaku a svoleni pouličniho vybora. Mohli ste si odevřet během tydňa hospodu, nebo bar, nebo bordel a uřednici vam do teho nemluvili, bo ještě měli strach a nevěděli, co s nima bude."

My Ostravaci nemusime čist noviny ani sledovat televizni propagandu. Když chceme vědět, jaka je situace, zajdeme si do prostředka Leninky k rondlu.

Když byla normalizace nejtužši, postavili tam teho plešateho hajzla, kery s plnym vagonem peněz od ameryckych bankeřu projel valčicim Německem z Curychu do Petrohradu a zničil největši zem světa.Tak teho hajzla nam postavili přesně v okamžiku, kdy Pavel Kohut psal před Vanocama 76 tu svoju Chartu. Vydržel nam tam do ledna roku devadesat. Jako ten hajzl, ne Kohut. Když ho odvažali, všeci zme věděli, že bude lip, bo čemu byzme jinak tak unavně cinkali kličama?

Při dvacatem vyroči odvozu teho skinheda se tam nasadil strom svobody. To už zme uplně svobodni nebyli, ale furt to v roce 2009 nebylo take zle.

Když sem šel okolo před rokem, čuměl sem jak ščur do ryny. Strom svobody scypnul, zeschnul, zustal tam enem taky oschly peň, pamatečni cedulka na šutru a třikolora.

Dneska sem šel zase okolo. Je vidět, že ten prostor velice citlivě reaguje na stav svobody u nas. Bo strom svobody nejenže scypnul, on ho kdosik vyrval a spalil. Cedulku kdosik odsekal a odvezl do zběru.

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Leninka

Zdroj: http://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=589078