Chutě Rakusko – Uherska

Kery z nas si to vlastně uvědomuje? Žijeme v kulinařsky nejnadhernějši oblasti na světě. V okruhu několika malo set kilaku od Ostravy mame všecko, po čem cely svět slinta a touži.

Polske plněne taštičky, žurek a uzene haličske syry. Slovenske halušky, žinčicu a borovičku. Maďarske halaszle, perkelt a tokajske vino. Rusinske šašliky, boršč a pelmeně. Rakuske teleci řizky, štrudly a hruškovicu. Bavorske parečky, pečene kolena a pšenične pivko. Saske knedliky, ajntopf a prokvašeny ležak. Když k temu dodate moravske švestkove knedle s buchtama a se slivovicu a k temu česke vepřo-knedlo se škvarkama, tvarglama, svičkovu a fajnym pivkem, pak si řikam, čemu byzme vlastně měli vyjižďat pryč?

A přece je třeba vyjižďat. Bo enem, když je člověk kajsik v dupě, tak si uvědomi, jak je mu doma fajně. Vidi všecky ty chyby, kere jine narody robi, ale hlavně vidi všecky ty chyby, kere robime my sami.

Zahleděni do sebe, myslime si, že zme srdce Evropy nebo pupek světa. Zapomeňte na to. Možna zme maximalně to slepe střevo. Ale je pravda, že take slepe střevo dokaže zbytku světa zrobit nejeden problem. Ale to už sem zase v politycke oblasti a to je zas jinači přiběh. O tym vam budu vypravjat později. Každopadně prostor, kery obyvame – a to mi možete věřit, bo cosik sem už na světě prozkumal – ten naš prostor je unykatni. Byvale Rakusko se skladalo z vic jak dvaceti zemi, kde se mluvilo vic jak deseti jazykama. Tuž kdo z vas to ma, ovladat taky Babylon, ptal by se Parubek, zapomenuty premijer českych zemi.

A mimochodem, neni to ještě vic jak sto roku, kdy skončilo Kralovstvi česke a Markabstvi moravske, vite vubec, jaka byla hymna Rakurska? A kdo ju použiva dneska? Stary napěv skladby Zachovej nam hospodine převzalo Německo a přirobilo si k temu text Deutschland Deutschland über alles. Takže to je napěv velice uspěšny.

A dalši napěv, kery pochaza z tohoto prostoru, je hystorycky velice uspěšny. Neznamy polsky autor napsal koncem 18. stoleti hudbu, keru s nadšenim přijali v roce 1927 Polaci jako svoju statni hymnu pod nazvem „Jeszcze Polska nie zginęła“. Do te doby byla všem Slovanum znama pod nazvem Hej Slované, bo se stala oficialni Slovanskou hymnou, a to na Všeslovanskem sjezdu v Praze v roce 1848. Napěv je velice chytlavy, a tak neni divu, že v době druhe světove valky byla hymnou Slovenskeho štátu pod nazvem Hej Slovaci! A když se Slovaci po roce 1945 vratili ke stare dobre „Nad Tatru sa blyska“, přijala tuto skladbu jako statni hymnu Jugoslavia.

Když zme u te hudby rakusko-uherskeho prostoru, ještě jedna pisnička přetrvala do dnešnich dob a hraje se pravidelně. Je to Ha-Tikva, hymna statu Izrael, použivana od roku 1948. Bystre ucho českeho posluchača v ni jednoznačně pozna napěv Smetanovy symfonyje Vltava z cyklu Moja vlast. Ovšem stěžovat si na zneužiti autorskeho prava moc nemožeme. Všeci velice dobře vime, že napěv symfonycke basně Vltava neni vlastně nic jineho než stara dobra česka pisnička, keru zname s textem „Kočka leze dirou, pes oknem“.

No ale to je zas jine tema, to vam budu vypravjat později.

Fčil se vraťme ke kulinařskemu bohatstvi podunajskeho prostoru. Kdyby ten hlupy senylni Franta Jozef prohlidnul intryku, keru na něho jeho nepřatele ušili, mohli byzme dneska vychutnavat jidelniček nasledujiciho typu:

* * * Menu: *** Schwips weiss, Weingut Hareter, Burgenland, Česke domaci škvarky s chlebem *** Wachauer Grüner Veltliner, Slovenske halušky s brynzu a uzenym *** Pinot Noir Classique – Weingut Pöckl, Maďarsky pörkölt *** Plzeňsky ležak, Videňsky teleci řizek se srbskym bramborovym salatem *** Haličska palenka, kysela polevka Žurek a v ohňu pečene kobzole *** Mukačevsky samogon mačany v křenu, šašlik ze svininy a domaci syr uzeny na bukovem dřevu *** Sloni rypak v rosolu, pečena velbludi ohaňka s mořskyma rackama *** Smaženy mořsky konik s peřenyma chaluhama, Nadivany břuch klokana, žraloči jatro a zajic namodro *** Paštička ze slavičich jazyčku, ruske pirohy, švestkove knedliky s čokoladovu omačku, vina Rakuska a Uherska

* * * Tuž řekněte sami, nezme my hňupi, že zme se zbavili take nadherne Řiše (*řiše=reich=bohatstvi)?

Přiběh je z nove knižky Ladislava Větvičky „S Jarkem Haškem po 100 rokach OKOLO RAKUSKO-UHERSKA“. Všecky dily teto knihy vhodne pro format blogu možete pokupě najit pod timto odkazem, kde budu vychazat až do konca červenca.