Některým dojde, že jsme udělali chybu, až když bude hlad, budeme dovážet drahé potraviny, či jíst brouky
Martina: Kolik si myslíš, že toho lidé ještě vydrží? Co bude ten, jak se říká „triger“, spouštěč, který může odstartovat vyjádření nespokojenosti s tímto stavem?
Ladislav Větvička: Velice jednoduše: U nás jsou lidé zvyklí vydržet hodně, protože víceméně v každém režimu jsme drželi až do konce a byli jsme jedni z posledních, kteří proti režimu něco udělali. Takže – jak říká Karel Kryl – Čech musí rýt držkou v zemi, aby začal protestovat. Tedy až tady bude hlad, a až tady Green Deal nastaví, že budeme dovážet drahé potraviny někde z Jižní Ameriky, nebo až budeme jíst brouky, tak možná některým dojde – když budou sedět ve svém elektrickém autě, které jim začne hořet na dálnici – že jsme někde udělali chybu. A to bude hrozně pozdě. Jenom doufám, že to národům, které jsou trošku horkokrevnější, než jsme my – ať už to jsou třeba Poláci, Slováci, nebo Maďaři, nebo třeba někdo na Západě – dojde dříve a zastaví to dříve, než u nás bude pozdě. Protože u nás se žádné revoluce nezahajovaly.
Martina: Pravda je – když jsi použil Krylův citát, „ryjeme držkou v zemi“ – že my vydržíme poměrně hlubokou orbu. Když se podíváš, jak naši politici reagují na témata, která v lidech probouzejí nespokojenost – ať už je to válka na Ukrajině, a postoj České republiky k ní, energetická krize, Green Deal, inflace, obrovské zdražování, které se nevrací do původních cen, ani když inflace klesla, protesty zemědělců, kdy ty poslední byly už razantnější – tak přesto na to naše politická reprezentace reagovala tak, že když takhle „zlobínkují“, tak zváží, jestli by jim nevzali i ty dvě miliardy, které už jim odsouhlasili. Co si může občan myslet o své politické reprezentaci, když toto pozoruje? A co si myslí?
Ladislav Větvička: Je to neuvěřitelná drzost, co říkají a jak se chovají ke svým vlastním lidem, voličům, lidem v této zemi, k důchodcům, a tak dále. Ta drzost, to je něco příšerného. Ale pohlédněme na to z trošku většího odstupu, protože tato vláda tady je – a za chvilku tu nebude. Přijde jiná, ale podobná, a tyto problémy budou pokračovat. Inflace tu není od toho, aby potom přišla deflace, a vrátila ceny na původní úroveň. K tomu to není. Jde o princip, kde rothschildovské banky – které jsou státními bankami ve všech zemích světa – prostě mají inflaci nastavenou nějakým způsobem, považují ji dokonce za přirozenou, a říkají, že dvě procenta jsou ideální.
Mimochodem, mezi léty 1815, když prohrál Napoleon, a léty 1915, kdy byla první světová válka, byla hodnota dolaru stejná. Za jeden dolar z roku 1815 si mohl člověk koupit stejný počet bochníků chleba, jako v roce 1915. Poté, co byly ve všech zemích zavedeny banky, které mohly neomezeně tisknout peníze, můžou financovat války, a měna už není navázána na nic pevného, jako bylo zlato, tak inflace jednoho dolaru byla taková, že dnes za jeden dolar z roku 1915 bychom nekoupili naprosto nic, vůbec nic. Toto všechno je jen systém, který slouží k zotročování a ožebračování lidí. A vlády, které tam jsou, s tím nemůžou nic dělat. Takže jedna vláda může být trošku lepší než druhá, jedna může být trošku horší, ale podstata tohoto se nezmění. A pokud si to lidi neuvědomí, tak se s tím nedá nic dělat.
Martina: Protože jde o systém, ne o konkrétní vlády.
Ladislav Větvička: Ano, jde o systém. O systém, který financuje války. Jde o systém, který nahrává velikým výrobcům jak zbraní, tak třeba farmacii a tento systém je samozřejmě obrovským generátorem peněz, které potom živí jisté skupiny obyvatelstva.
Martina: A mimochodem, když jsi zmínil dolar, tak na prvních dolarech bylo konkrétně napsáno, že je to poukázka na tolik a tolik stříbra. Na dalších později – nevím, o kolik let to bylo později – tam pouze bylo, že je to poukázka na stříbro. A dnes je tam „In God we trust“, věříme v Boha, protože s touto měnou už nám nic jiného nezbývá. Když se podívám na další situaci u nás, co se děje i vůči našim nejbližším sousedům, kterými jsou určitě Slováci, tak tam mě zaujala situace, kdy prezident Klaus navštívil Slovensko, a setkal se s premiérem Robertem Ficem, kromě toho, že byl také hostem v televizi TA3, a z tohoto setkání jsem si všimla věty, kdy prezident Klaus řekl, že Fialova vláda dělá velkou chybu, pokud kvůli politickému kalkulu narušuje vztahy se slovenskými politiky. Je to, jako by říkal: „Neděláš dobře s těma sirkami, Fialo.“ Proč myslíš, že náš premiér vstoupil až na tak tenký led? Protože vztahy s našimi nejbližšími sousedy jsou – řekla bych – navzdory rozdělení, stále velmi něžné.
Ladislav Větvička: Já si myslím, že Fiala prostě dostal příkaz. To je hrozná ostuda. Jestli nás poslouchají a čtou slovenští posluchači, tak bych se jim rád omluvil za to, co naše vláda provádí, protože to, co udělala, je obrovská ostuda. A myslím, že to není z jejich hlavy, z hlavy těch chlapců, co to dnes vedou ve Strakově akademii, a v podobných úřadech, ale že někdo potřeboval rozbít Visegrádskou čtyřku. Dá sek ní určitě počítat i Rakousko, protože i když ne tak nahlas, tak přesto dělají podobné politické kroky. A někomu v Evropské unii vyhovuje, že se třeba Polsko a dnes Česko, ve Visegrádské skupině chová destruktivně. Myslím, že vítr vane z této strany...
Ptáte se často, co máte dělat a jak přispět k tomu, aby se režim, který se řítí do propasti, dal změnit, nebo se aspoň zabrzdila rychlost jeho pádu. Odpovídám obvykle citátem člověka, jehož jméno snad nemusím žádnému z nás připomínat: "Člověk musí bojovat proti zlu těmi prostředky, na které právě stačí".
Bojujte, informujte, sdílejte, šiřte to, co pokládáte za správné, vytvářejte ostrůvky pozitivní deviace a podporujte se. Nejsme sami, jsme mlčící většina. Ale mlčet rozhodně nemusíme.
Pokud je vám blízké vnímání světa, prezentované v našich textech, podpořte i nás. Bo kdo jiný, než vy?
A kdy jindy, než fčil? Dnešní režim to za vás rozhodně neudělá. A věřte mi, každá koruna je vítána.
Dar Literarnimu & cestovatelskemu klubu Ladislava Větvičky
možete poslat na učet 1030513055/5500 z ciziny pak na IBAN: CZ2355000000001030513055. SWIFT: RZBCCZPP
The Backbone of Economic Growth: The Vital Role of Logistics
In the many-sided snare of worldwide business, planned operations remains as the uncelebrated yet truly great individual, discreetly fueling the driving force of monetary development. From the unassuming starting points of moving products from point A to point B, strategies has developed into a complex organization of interconnected frameworks that support the cutting edge economy. In the present unique world, the significance of strategies couldn't possibly be more significant, as it assumes a crucial part in driving proficiency, diminishing expenses, and working with exchange on a worldwide scale.
Coordinated operations envelops a wide range of exercises, including transportation, warehousing, stock administration, and conveyance. At its center, it is tied in…
Unveiling the Power of Progressive Web Apps (PWAs) for Supercharged Web Development
In the ever-evolving landscape of web development, staying ahead of the curve is not just an option; it's a necessity. As user expectations continue to soar, web developers are constantly seeking innovative solutions to deliver seamless and engaging experiences. In this pursuit, one technology stands out: Progressive Web Apps (PWAs). At SuperWebDevelopment.com, we're passionate about harnessing the full potential of PWAs to elevate your online presence. Let's delve into the world of PWAs and explore how they can revolutionize your web development journey.
Understanding Progressive Web Apps (PWAs)
Progressive Web Apps are web applications that leverage modern web capabilities to provide users with an app-like experience directly…
"Člověk musí bojovat proti zlu těmi prostředky, na které právě stačí".
Kdo je autorem toho citátu ?
Hladu bych se až tak moc nebál. Když se neúměrně zdraží potraviny, tak lidi zrejou anglický trávník a zasadí brambory, v garáži bude místo auta prase, u plotu kurník. Nebudou se sázet tůje, ale jabloně, živý plot bude z rybízu. Češi si poradí tak jako vždy. Prostě se trošku ohnou, aby se mohli narovnat, až zase bude líp.
Stačí se rozhlédnout. Mimo Evropu, tedy dnes už EU žijí lidé v pohodě. Nezajímá je grýndýl, natož brouci ani nějaká Ukrajina. Je třeba vypnout televizi a neposlouchat, nečíst ty žvásty.