Stoleta buřka zdevastovala gruzinske pobřeži...
Tuž chtěl sem navazat na předchozi blog o mandelinkach a ukazat jakesik fajne fotky hospod, žradla, kultůůůry a dalšich věci, kere mam rad, když se pohybuju v cizich zemich, abyzme se doma mohli inspirovat a nežili tak smutně, v područi idyjotskych uředniku (ať už bruselskych, anebo našich).
Bohužel, realita byla rychlejši a musim dat přednosť smutnějšim obrazkum. Je pravda, že buch opět vedl naše kroky a odletěli zme včas. Pravda, na kutajskem aeroportu se už zvedal větřik, ale v životě by mě nenapadlo, že bude rvat střechy, zabijat lidi a odnašat čtvrttunove kvadry betonu kajsik pryč.
Bary, kaj zme o par hodin dřiv seděli, už neegzystuju. Ledničky s chlazenyma pivama si Čierne more zebralo, tajak je u čierneho more zvykem. Bez placeni. Co s tym fčil ty ryby budu robit, nevim. Kdyby mi kdosik den předtym řeknul, že luksusni zamkovu dlažbu, po kere sem šmatlal, si voda zebere a nahaže ju do prvnich pater baraku, myslel bysem, že cosik požil, nebo je zhuleny. Kdyby mi kdosik řeknul, že statne borovice a palmy voda vytahne ze země a položi je na beton o padesat metru dal, nevěřil bysem.
A přesto se to všecko stalo. Robota mistnich lidi je na roky dopředu zničena. Města zaplavila slana sračka. Z pobřežniho pisku se stal vnitrozemsky. To nezni blbě. Ale nesmite ho mět do pulmetrove vyšky ve svoji kuchyni.
Dochazaju mi slova a to mluvim kratce...
Rači dam obrazky. Abyste je ale viděli, musite na tu blbu fotku klikat. Buch s vama.
...pokračovani zitra...
Pokud je vám blízké vnímání světa, prezentované ve výše uvedeném textu, podpořte nás. Bo kdo jiný, než vy? A kdy jindy, než fčil? Dnešní režim to za vás rozhodně neudělá.
Dar Literarnimu & cestovatelskemu klubu Ladislava Větvičky
možete poslat na učet 1030513055/5500 z ciziny pak na IBAN: CZ2355000000001030513055. SWIFT: RZBCCZPP
😎